Poslední dobou a se stoupající intenzitou mě opravdu, totálně a nekompromisně rozčílí něčí nespolehlivost. Rozčiluje mě to nejspíš proto, že já se snažím abych spolehlivá byla a přijde mi fakt nefér, že někdo tu spolehlivost nějak moc neřeší.. Ale s tím se asi musim smířit..i když to jde hrozně těžko :) Bohužel, přijde mi snad, že v mým okolí je těch lidí, kteří spolehlivostí neoplývají víc, než těch druhých..
Taky mě štve a rozčiluje, když je někdo nespravedlivej ke druhejm..zvlášť ve škole jsem se pouštěla do dlouhých sporů s vyučujícíma, když mi přišlo, že rozhodli vysoce v neprospěch mejch spolužáků..to jsem fakt nesnášela a třídní mě označoval za mluvčí chudejch :))
Leze mi na nervy, když se mě někdo snaží poučovat a vůbec s autoritama mám trochu problém :) Nebo když prohraje SLAVIE, někdo mlaská při jídle, má řeči ohledně mýho stylu řízení auta a dělá si pořád srandu z historky o pěti pivech :)))) Z těhlech věcí mi fakt tečou nervy, jak by řekla Ivča :)))
A čim rozčiluju ostatní já? Třeba Jirku, když řikám jejdamane, taky asi dost lidí štvu svojí upřímností a jednáním na rovinu, tim, že mám ke všemu 100 připomínek a řeknu, když se mi něco nelíbí :) Tim, že pokud se jedná o školu, tak jsem strašně flegmatická, svým hlasitým vyjádřením leknutí a neochotou dělat cokoli, když na to nemám náladu :) Rodiče tím, že jim hodiny nevyprávím o tom, co jsem dělala, jaký to bylo, kdo tam všechno byl..:)) Že jim nějak dostatečně nevyjadřuju svůj vděk a furt z nich tahám peníze (ale to jen podle nich!! :)
Když o tom všem tak přemýšlím napadá mě, že je úžasný, jak nás Pán Bůh stvořil, že je takhle všechno neuveřitelně pestrý, každej jsme jinej a i skrz ty horší vlastnosti, který máme, si můžem uvědomovat, že je spoustu lidí kolem nás, který nás maj rádi takový, jaký jsme...kdybysme byli všichni dokonalý,tak by to byla ale strašná nuda :) A jak je pro mě někdy nadlidsky těžký zůstat v klidu a přejít to, nerozčilovat se, mít právě rád člověka takovýho, jakej je, tak si o to víc pak uvědomim, kolika lidem asi musím dávat záminku, aby se kvůli mně taky rozčilovali :))
Tos opravdu nepochopila, že se jedná o nadsázku? Samozřejmě,že se nehroutim,když někdo mlaská při jídle,spíš se tomu zasměju. Jen jsem si z těch věcí,který mi občas vadí,chtěla udělat legraci a posoudit to i vzhledem k sobě. Vždyť je to plný paradoxů a přemrštěnejch věcí,ale o tom to mělo bejt a ne o nenavistným postoji ke všemu a ke všem,co člověka občas točí. Myslim,že to je tak vše,co bych k tomu mohla říci a tudíž tím moje komentáře pod tímto příspěvkem končí :)
Jediné co se dá podle mě na tomto příspěvku hodnotit pozitivně je to, že pisatel je upřímný do morku kosti. Dále se dá vyčíst, že je spontánní, vyjadřuje se expresivně a je svéhlavý.
Avšak podobně jako když malé dítě příjde do kuchyně a začne mamince vzrušeně vyprávět o bitvě na pískovišti - je to expresivní a barvité, ale příjde mi to dětinské.
Musím souhlasit se slečnou růží. Používat výrazy typu -totálně a nekompromisně rozčilovat, lézt na nervy, či nesnášet- ve vazbě na tak banální jevy jaké jsou tam popisované se mi zdá velmi nešťastné.
Vždyť už staří řekové označovali zdrženlivost za jednu z hlavních ctností. A tolerance,pochopení či laskavost leží hned v závěsu za nimi...
no a jen o několik sáhů za nimi leží vlastnost zvaná úcta k autoritám a schopnost uznat, že jsou různé pohledy na věc.
Student rozhorlený pro svou věc je schopen se do krve pohádat za hroznou donebevlojící nespravedlnost, kdy bylo 5 spolužáků ponecháno hodinu po škole, zatímco dalších 5může jít domů rovnou.
Chápame snad, že ve školních hádkách prakticky o nic nejde... A pedagog si toho je dobře vědom a proto nemá čas ani náladu najímat detektivní tým aby se dopátral kde skutečně leží pravda... zda Tomášova facka Igorovi za to, že mu ukradl svačinu, byla oprávněná, či nikoliv a zda 5kluků jež stály za Tomášem trest skutěčně zaslouží.
Jedním z hlavních rysů křesťanství je pokora. Osobně mám zato, že každý křesťan by měl slova jako: nenávist, zloba, zášť, lezení na nervy, či naštvání se - vypustit ze svého slovníku a ze své mysli.
Je dobré si všimnout, že Ježíš se v celém evangeliu opravdu naštval jen jednou. Ne proto když šlo o něj samého a když ho nespravedlivě bičovali - byl pokorný a jak ho znám modlil se za ty jež ho mučili. Ne proto když se naštvali jeho učedníci a začali jej při zatýkání bránit - byl pokorný a k pokoře nabádal i ostatní. A dokonce uzdravil vojákovi useknuté ucho. Rozzlobil se pouze ve chvíli když se jednalo o znesvěcení samotného Boha. Tím, že se stánkaři,peněžníci a ptáčníci uhnízdili v Božím domě. Je správné, když se mi sami necháváme rozhodit malichernostmi?
No asi už mám ten příspěvek zase hodně dlouhý,takže se chýlím k závěru.... přesto si ještě na závěr dovolím říct co se nelíbí mě.
Nelíbí se mi velmi tmavě šedé pozadí a černý text komentářů. Tuto šablonu používá více lidí a je nepříjemné, že text komentářů je třeba vybrat, aby byl čitelný.. ale to je asi spiš otázka pro programátory aby upravili barvu textu. nebo barvu pozadí...
No a potom nejsem rád, když ve veřejném příspěvku určeném pro mnoho posluchačů není použita spisovná čeština. Vím, že vy z Čech to asi tak nevnímáte, ale mě jako Moravákovi znějí ty nespisovné koncovky (který nás maj,jinej,pěknýho...) velmi nelibozvučně.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.